Smutek

13. února 2010 v 20:10 |  Mozek

Člověku je občas smutno. Proč? To ví jenom on sám. Náš učitel na společenské vědy říká (nevymyslel to on, ale nějaký známý a moudrý člověk, jehož jméno mi v hlavě neutkvělo), že každý máme své jezero, které se postupně naplňuje zážitky, událostmi, naším vnímáním věcí a lidí, a že každý má to jezero jinak hluboké. A občas se nám to jezero prostě přeplní, kápně do něj poslední kapka, a pak je pozdě. Prostě vybuchneme. Někdy jme vzteklí, jindy dlouhé hodiny pláčeme nebo nepřítomně koukáme do zdi.

Právě teď je mi smutno, a ikdyž jsem se už svěřila, probrala to s jednou úplně úžasnou osůbkou, kterou mám moc ráda, tak mám potřebu psát. Psát o tom, co se mi honí hlavou. Ten proud myšlenek není dnes nezastavitelný, jako jindy. Vlastně je to jako kdyby byl můj mozek líný vůbec vyprodukovat nějakou myšlenku. Přitom byl celý den relativně v pohodě. Sice jsem ho měla strávit sjížděním šumavských kopců na mém milovaném snowboardu a místo toho jsem uklízela a flákala se, pak jsem udělala k večeři vinné klobásy..


Najednou to na mě ale padlo, asi do mého soukromého jezera kápla jedna velká kapka a začalo mi být smutno. Vlastně se mi chce brečet, úplně cítím ty slzy, jak by se jim chtělo ven.. Ale proč? Stejská se mi. Taky se v sobě nevyznám, prostě některé věci nechápu, spíš své myšlenkové pochody nechápu, rozum mi říká, abych spoustu věcí dělala jinak, ale jsem taková, jaká jsem. A nějak sem si na to za osmnáct let svého života nezvykla...

Většinou se takhle na blog nesvěřuju, což je asi tím, že všechny články napřed píšu v ruce a přepisuji po nějaké době. Teď jsem prostě otevřela "nový článek" a začala psát. Trošku se mi i ulevilo :) Stejně se ale dojdu vykoupat, zalezu do postele a ten smutek zaspím...

Tak dobrou noc :*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Abigail Abigail | Web | 14. února 2010 v 22:45 | Reagovat

To jak říkáš s tím jezerem...já mám nejspíš jen malou louži, protože jsem strašně citově nevyrovnanej člověk, nevím proč, možná moc zážitků (to asi ne ;)) možná jen příliš citového vypětí, které se asi jen tak nezmění...

2 ^prostě_Dárling* ^prostě_Dárling* | Web | 15. února 2010 v 12:20 | Reagovat

včera jsem se na snoubu málem zabila xD už ho nikdy nechci vidět :D

3 Andreica Andreica | 16. února 2010 v 17:52 | Reagovat

Jo, náš pan učitel je kádr :)...No zlato, sama víš, jak to je a že jsi prostě taková a my tě takovou máme rádi :-*...jinak, jsem tu pro tebe klidně i ve tři hodiny ráno :-*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama