Listopad 2009

Pomsta

25. listopadu 2009 v 17:31 Okamžiky
Tak tu máme další "Okamžik". Oproti tomu prvímu, romantickému, je tenhle úplně jiný. Trochu drsnější, krutý.. Posuďte sami ;)

Natalie naposledy zkontrolovala v zrcadle svůj odraz. Dlouhé černé vlasy jí hladce splývaly až po ramena. Zelené kontaktní čočky skvěle kontrastovaly s rudě nalíčenými rty. Kožený korzet zvyrazňoval její úzká ramena, pevná prsa a útlý pas. Na bokách se leskl kovový pásek zdobící úzké kožené kalhoty. Na nohou měla lesklé černé kozačky na vysokém, masivním podpatku.

PRODANÁ - Zana Muhsenová, Andrew Crofts

23. listopadu 2009 v 15:23 BookZz


Tuhle knihu jsem četla asi před rokem a zanechala ve mě mnoho emocí. Zavede vás do muslimského světa, do světa předsudků a nesmyslných zásad, do světa, kde ženy nemají téměř žádná práva a zachází se s nimi jako s majetkem.

Je to skutečný příběh mladé, sotva šéstnáctileté dívky, která se ocitně v cizím, úplně jiném světě, kde se její život v minutě změní a zbydou jen oči pro pláč a víra, že se jednou snad vrátí domů.

Spolu

5. listopadu 2009 v 19:33 Okamžiky
První "okamžik" je tak trochu neskutečně romantický.. :)

Malá, drobná dívka s dlouhými černými vlasy si stoupla Leovi do cesty. Tváří jí proběhl úsměv jak se jí hlavou mihla vtipná vzpomínka. Pak se zhluboka nadechla a podívala se mu do očí. Topila se v těch jeho černých studánkách, pátrala v nich po něčem, co by jí dalo naději. Stačil by jí kousíček, maličký náznak, že má ještě šanci, že všechno to krásné nekončí, že nezůstane sama.

A jak tam tak stála a čekala na rozsudek; ano, rozsudek, protože na té nepatrné naději závisela celá její další existence; uvědomila si, že jí po tváři stéká slza.

Proč "Okamžiky" ?

5. listopadu 2009 v 19:14 Okamžiky
Občas se mi stává, že mě něco napadne. Na tom by nebylo nic výjimečného, kdyby bylo normální, že prostě zničeho nic začnete něco psát. Moje fantazie si prostě na chvilku poodletí pohrát, nutí mě brát do ruky propisku a zachytit ten rozvíjející se obraz.