"Ty dvě + ta třetí"

19. března 2009 v 19:23 |  Mozek
Před chvilkou jsem pocítila zase tu nutkavou potřebu vypsat se, nebo si spíš urovnat myšlenky, takže tady máte jakousi úvahu, která by vám mohla trochu říct něco o mně. Zase to prosím berte trochu s rezervou, já těmhle stavům říkám "zatmění mozku", i když je to svým způsobem možná i "osvícení mozku".

Každý mě zná jako hodnou holku. Hodnou tichou holku, který nevyhledává konflikty, moc ne neprojevuje a dkyž se má rozhodnout mezi dvěma věcma, zásadně hledá nějakou střední cestlu. Jo, jsem taková. Většinou pasivní, flegmatická. Ale tak jako má každá mince dvě strany, má i moje "já" dvě tváře. A momentálně mi to příšerně leze na nervy!


Narodila jsem se jako blíženec, což samo o sobě není tako hrozné. Skoro léto, prázdniny za dvěřmi, ... Ale souvisí s tim taky jedna strašně debilní věc. Říkám tomu "mozek na dvě půlky + ta třetí". "Ta třetí" se většinou snaží umírnit ty druhé dvě a drží se zlatého středu, momentálně se, bohužel pro mě, drží té hodné Baruš.

Nesnášim ty stavy, kdy se to ve mě pere, jako teď. Prostě něco píšu, abych si ulevila. Spíš ta jedna si ulevuje čmáráním po papíře. Ta druhá zuří, alespoň reje na tužku, když už dle té první nemůže něco rozflákat, zničit, seřvat všechny okolo. Už toho mam totiž plný zuby, jak mě nikdo nebere vážně!

Ale někdo snad jo... Typiské! Připadam si jak Glum a Smígl. Z Pána prstenů, víte? Ten, co nakonec zachránil Středozem, i když vůbec ne umyslně. Ten zlej vrah. Ten, co byl oddaný "páníčkovi" Frodovi. No ano, ten schyzofrénik.

Jasně, že mají "ty dvě + ta třetí" i své silné chvíle. A ty chvíle miluju, protože jsem to opravdu JÁ, praštěná, uvolněná, vysmátá, v pohodě holka. A těch chvil je vlastně i docela dost, když tak tápu v paměti. Většinou jsou to chvíle trávené s lidmy, které ám opravdu ráda a záleží mi na nich. Chvíle bez nervového vypětí, bez problémů. Nebo také okamžiky, spíš řekněme večery, kdy se nám třem, vlastně jedné, dostane do krve pan alkohol a vystrnadí podobný blbosti z palice.

A realita? "Ty dvě + ta třetí" tam vždycky jsou a budou spolu, budou na sebe štěkat i si notovat, prožívat spolu celej muj život.

K čemu vlastně byla tahle.. úvaha? výlev? Urovnala jsem je tam, potřebovala jsem si ujasnit, kdo jsem, jaká jsem. A že taková budu pořád. Schyzofrenní. Náladová. Pubertální. Milující. Líná. Nepořádná. Spontánní. Rezervovaná. Praštěná. Flegmatická. Prostě jsem to já, tak mi všichni dejte svátek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Rimmer Rimmer | Web | 19. března 2009 v 20:01 | Reagovat

Hlavně nepadej do sopky jako Glum ;) Rozpolcenost je strašná věc, a že já o tom vim hoooodně. Už nekolik měsíců o sobě tvrdim, že jsem vyrovnanej psychopat. Takže vítej v klubu :)

2 Andreica Andreica | Web | 19. března 2009 v 20:45 | Reagovat

Baruš, my tě máme rádi takovou, jaká jsi:-*...I kdybys vypadala jako ten Glum:))))

3 Lízinka Lízinka | E-mail | 29. března 2009 v 12:16 | Reagovat

Nooo jistá podobnost s Glumem by tu byla :-)..a sorry tichá a hodná fakt nejsi :-)..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama