Mlhy v ... - část čtvrtá

18. února 2009 v 16:27 |  Mlhy v ...
Omlouvám se za zpoždění, plně mě zaměstnávala škola, sočka a podobný blbosti, takže pokráčko je tu s měsíčním zkluzem :( slibuju, že si na psaní udělam víc času ;) nebo se o to alespoň pokusim... Jo a ve finále mi trochu ujela ruka, tak je to možná trošku delší.. hezký čtení :)

Ještě chvíli jsme o článku diskutovali, vyměňovali si negativní názory na toho blbečka. Pak jsem naházela oblečení z tašky do koše na prádlo, vzala si z přihrádky v obýváku nějaký časopis a ignorujíc ségry žvásty na účet mojí lenosti jsem se odporoučela do koupelny. Napustila jsem si téměř plnou vanu a nasypala do ní sůl s vůní citrusů a zeleného čaje. Samozřejmě, že mi ruka ujela od předepsaných dvou-třech polévkových lžic.


Ponořila jsem se do vody a užívala si ten luxus relaxace. Po chvíli se mi unavené tělo začalo uvolňovat, všechen 14denní stres ze mě pozvolna padal. Rozevřela jsem časopis, drbárny o slavných jsem igorovala, stejně tak recepty na výborné vánoční koláče. Neměla bych už začít shánět dárky? Ne, na to je ještě čas, zahnala jsem Paní Starostlivou do kouta. Pak jsem narazila na moudra o přecitlivělosti organismu vlivem dnešního životního stylu. Přečetla jsem dva odstavce a časopis odložila. Nedokázala jsem se soustředit, pořád mi někam utíkaly myšlenky. Prdlajs někam... Nohou jsem si připustila teplou vodu.

I když znělo to, co napsal ten týpek do Týdeníku, absurdně, nemění to nic na skutečnosti, že mlha a roztrhaní psi nebylo ten den jedinou zvláštností. Co třeba ta havárka se srnkama? Mohl je ten řev na takovou dálku vyplašit? Hm, ale na jakou dálku ty chytrá, copak víš odkud to šlo? A z čí hrdla ten zvuk vůbec vyšel? Nedokázala jsem si představit bytost, jejíž hlasivky by toho byly schopny. Ano napadli mě páni upíři. a napadli mě taky vlkodlaci, v souvislosti s úplňkem. Jenže o nich toho vím málo na to, abych mohla odhadovat, zda to mohli být oni, pokud si tedy připustím jejich existenci..

A co kdybych zašla za tím anonymen? Haha, jak chceš zajít za někym, o kom nevíš, kdo to je? Haha, zajdu se zeptat do redakce. Nejsme zas tak velký město, aby anonym byl zcela anonymní. Vnitřní boj vyhrán, zejtra jdem do redakce. Hm, zejtra asi těžko, když je neděle! Vyplázla jsem na sebe jazyk a vylezla z vany. Ségra koukala na nějaku kkomedii, mamina spala a taťka si četl nějaké dokumenty.

Sedla jsem si k počítači, klikla na "modrý éčko", najela na google. Zároveň jsem se přihlásíla na icq - musela jsem přece zjistit, jak dopadla Em s Rolfem. Kurzor ve vyhledávači čekal, co po něm budu chtít. Tak, kde začneme? Čtyři písmena - mlha, entr.

"Mlha je složená z malých vodních kapiček nebo drobných ledových krystalků rozptýlených ve vzduchu. Z fyzikálního hlediska je mlha a oblak totéž. Mlha vzniká tehdy, když aktuální teplota vzduchu poklesne pod teplotu rosného bodu a vodní pára obsažená ve vzduchu zkondenzuje do kapiček nebo ledových krystalků. Podle způsobu, jakým dojde k ochlazení, rozlišujeme několik typů mlh."

"Radiační mlhy jsou nad pevninou v našich zeměpisných šířkách nejčastější. Vznikají v noci, kdy se vyzařováním ochlazuje zemský povrch a od něj poté i vzduch. Maximální tloušťku mají mlhy při východu Slunce, v průběhu dopoledne se při vhodných podmínkách rozpouštějí. Mlhy jsou četnější v chladné polovině roku, kdy jsou noci delší a na ochlazování je více času. Nejvhodnějšími místy pro jejich vznik jsou kotliny a údolí, ve kterých se nachází nějaký zdroj vlhkosti, např. řeka nebo rybník."

Hm, obecné informace, nic zvláštního. Tuny odkazů na autohavárie zaviněné mlhou, filmy, knížky, články o mlze a výletu na vyhlídku.. Asi na pátej stránce podobných blbostí mě zaujal titulek "Neproniknutelná mlha, panika, havárie rychlíku na břehu jezere Nikigiriš" na stránkách jakéhosi asijského zpravodaje.

...

Jezero Nikigiriš, zima 2004

Jako každý večer vyšel Jin P. ze svého domu, pískl na německou dogu, nasedl do auta a rozjel se směrem k nádraží. Musel projet úzkou cetou mezi poli odpočívajícími po sklizni, dlouhou několik kilometrů, ale slušně namrzlou. Po pár minutách jízdy odbočil na silnici lemující břehy jezera Nikigiriš. Pár vteřin zíral na obrouvskou zářící kouli na nebi, pak věnoval pozornost protijedoucím autům. Zdálo se mu, že ho míjí čám dál rychleji. Přitom ručička jeho tachometru se ustálila na 80 km/h.

Nad jezerem se pozvolna tvořila mlha, tolik charakteristická pro jezero i roční dobu, pes v kufru klidně pochrupoval. Provoz zřídl. Kola Jinova auta se měkce zakousla do obláčků mlhy. Z vnitřku auta se ozval zvuk telefonu, pes sebou trhl. Jin zkontroloval cestu, otočil se pro mobil. Chvíli šmátral na zadním sedadle, druhou rukou držel volant rovně, pak si přečetl upomínku, že má jakási Gil narozeniny. Tvář ženy, se kterou měl poměr loni v létě se mu nevybavila. Mobil položil na druhé přední sedadlo a zrak obrátil na vozovku.

Zůstal však koukat do bílé stěny. Zarazilo ho to, v životě tak neprůhlednou zeď z mlhy neviděl. Ani dálková světla jí nepronikla, Jin sotva viděl na konec kapoty svého staršího modelu Renaulta Scenic. Navzdory očekávání nezastavil, jen zpomalil, volant držel rovně, silnice měla celou cestu až k železničnímu přejezdu stejný směr. Pokud správně odhadoval, měl by k němu dorazit tak za 15, 20 minut. Pes vzadu nervózně škrábal na dveře kufru. Po necelých deseti minutách mu to začalo lézt na nervy.

Zajel trochu ke straně a zastavil. Opatrně otevřel dveře a naslouchal tichu. Nic, žádné zvuky motorů dalších aut, ani svist větru neslyšel. Otevřel kufr, dogu připl na dlouhé voditko. Ta nervózně vyskočila z auta a vydala se vpravo, s čenichem u země. Jin neviděl nic než konec vodítka ve své ruce, avšak byl v klidu.

O pár kilometrů dál vyprávěla žena pohádku na dobrou noc svým dětem v lůžkové části rychlíku. Strojvůdce snížil rychlost. Dědeček s babičkou zastavili za přejezdem v opačném směru od Jina. Nějaký pan podnikatel zastavil před přejezdem. Respektive kola mercedesu se zastavila pár centimetrů před kolejemi, předek vozu trčel nad nimi.

Ze směru, kde se pravděpodobně nacházela Jinova doga, se ozvalo vrčení, následovaly zvuky značící boj dvou zvířat. Jin se rozběhl tím směrem, nohy jakoby měl z olova. Ticho. Zastavil se. Začal navíjet vodítko na ruku a pomalu postupovat. Vodítku držel v ruce celé, na jeho konci se houpaly cáry koženého obojku zbarvené krví. Ticho prořízl zvuk přijíždějícího vlaku.

Lokomotiva rychlíku do něčeho narazila, strojvůdce stiskl brzdu. Náraz odmrštil mercedes několik metrů stranou, panu podnikateli už nebudou vydělané miliony k ničemu. Babička s dědou se k sobě strachy přivinuli.

Jin se vzpamatoval z prvotního šoku ze ztráty milovaného tvora a rozběhl se zpátky k autu, aby zavolal pomoc. Teda alespoń si myslel, že běží k vozu, protože nic neviděl. Troubení klaksonů, skřípění plechu a tříštění skel. Nikdo netušil, kde se kolem něj najednou vzalo tolik aut, každý si myslel, že je v té nekonečné mlze sám. Tento omyl, to že někdo zastavil a jiný jel dál se rovnal hromadné havárii, panice a zmatku.

Jin konečně ucítil pod nohama asfalt. Mlha se začala trhat, propouštěla světla aut. Za Jinovo zády se rýsovala silueta rychlíku. Došlo mu, že se nevrátil na silnici před přejezdem, ale za ním. Jak mohl přejít koleje a obejít vlak mu nebylo jasné.

Vzápětí ztuhla desítkám, možná i stovkám lidí krev v žilách. Noc prořízl zvuk o vysoké frekvenci, o tom kdo nebo co ho vydalo měl tušení jen jeden jeciný člověk, a to na druhé polokouli.

...

"Berry? Vypni už ten počítač a padej spát!" doporučil mi taťka a odebral se do ložnice. Vytrhl mě tím z ... co to vlastně bylo? Jakobych spala a zdál se mi sen. Nebo spíš jako bych byla tisíce kilometrů odtud... Promnula jsem si oči a s otevřenou pusou zůstala zírat na monitor. Blikalo na mě oznámení: "OPERACE BYLA ÚSPĚŠNĚ DOKONČENA". Co má bejt ksakru zase tohle??
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Rimmer Rimmer | Web | 21. února 2009 v 18:22 | Reagovat

No tak teď by mě vážně zajímalo pokráčko ;) Sočku máte za sebou, tak doufam, že bude dřív :)

2 Andreica Andreica | Web | 23. února 2009 v 21:40 | Reagovat

ty jo...teda to je napětí, o co jde?? co ten článek, já jsem z toho zblblá...a kdo vydává ten zvuk??!!!

3 babley babley | Web | 24. února 2009 v 8:14 | Reagovat

:-O jakto zblblá? no jestli myslíš ten článek na internetu, jak na něj najela, tak do toho se pak na chvilku přenesl děj.. a co se týče zvuku - nech se překvapit :P a pokráčko by se tu mělo objevit do konce týdne..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama